Slovníček pojmů

Cirhóza

– nebo jaterní cirhóza je chronické jaterní onemocnění, při kterém postupně dochází k přestavbě jaterní tkáně a cévního řečiště jater, lidově známé jako tzv. tvrdnutí jater.
Nejčastějšími příčinami onemocnění jsou virové infekce jater a nadměrné užívání alkoholu. K jaterní cirhóze může vést také obstrukce žlučových cest (biliární cirhóza) a chronické srdeční městnání (kardiální cirhóza).
Cirhotici umírají v průměru o deset let dříve, než je celkový věkový průměr, ženy ještě mnohem dříve. Příčinou úmrtí cirhotiků jsou častěji následné komplikace onemocnění než vlastní poškození jater. Jedná se především o krvácení z jícnových varixů, hepatocelulární karcinom, zánětlivé komplikace (hlavně plicní) a selhání ledvin.

Dysbakterióza

– nebo také střevní dysbakterióza znamená nerovnováhu střevní mikroflóry. V tenkém a zejména v tlustém střevě žijí miliardy bakterií, také houby a plísně. Ty nám neškodí, pokud jsou v rovnováze. Jejich váha je dohromady asi jeden a půl kilogramu! V základním dělení můžeme hovořit o dvou skupinách a to: 1. skupina – užitečné střevní mikroorganismy (tam patří především bakteriální kmeny rodu Lactobacillus a Bifidobacterium) a 2. skupina – neužitečné střevní mikroorganismy (sem patří celá řada patogenních bakterií např. Salmonella, Shigella, Brucella, Listeria, Mycobacterium) a další mikroorganismy např. houby rodu Candida.

Užitečné mikroorganismy vytlačují hnilobné procesy a neužitečné mikroorganismy naopak vytvářejí pro organismus toxické jedovaté látky. Střevní mikroflóra musí být v rovnováze. Jen tak je zajištěno správné zpracování potravy včetně vstřebávání a řádná funkce imunitního systému. Pokud mikroorganismy nejsou v rovnováze a střevní trakt řádně nefunguje, střevo se zanáší odpadními látkami, zužuje se a dochází ke špatnému vstřebávání potravy. Vytváří se tak prostředí pro růst nežádoucích bakterií a parazitů. A to je dysbakterióza.

Přírodní medicína považuje střevní dysbakteriózu za nemoc, která je spojena s tzv. překyselením organismu. K překyselení organismu dochází vlivem dlouhodobě zvýšené konzumace tzv. kyselinotvorných potravin – masa, sýry, mléko, uzeniny, bílé pečivo a sladkosti. K překyselení přispívá také nedostatek pohybu. Překyselení organismu zabraňuje dobré funkci buněk a potažmo brání tvorbě enzymů a hormonů. Překyselení organismu také ovlivňuje nervovou činnost v oblasti střevního traktu. Střevní trakt je někdy také nazývám třetím mozkem (enterická nervová soustava). Překyselení ovlivňuje činnost této enterické nervové soustavy. Překyselení samozřejmě vede i k tomu, že ve střevním traktu se rozmnožuje špatná střevní mikroflóra. To pak vede ke špatnému stavu trávicího traktu a k zánětům.

Dyzentérie

– neboli Úplavice je akutní a vysoce infekční průjmové onemocnění. Přenáší se výhradně z člověka na člověka. Bakterie napadají tlusté střevo a vytvářejí nebezpečné toxiny. Charakteristické příznaky jsou svíravé bolesti břicha, křeče a vodnaté průjmy s příměsí krve a hlenu. Hrozí silná dehydratace a u extrémně těžkých případů protržení střevní stěny. Léčí se obvykle antibiotiky nebo za pomoci Endiaronu (u lehčích případů) a pro pacienta je důležitá dieta a dostatečný přísun tekutin.
Prevence: izolace nemocných, pravidelné kontroly pracovníků v potravinářství, mytí rukou, tepelná úprava potravin a vody, ochrana jídla před mouchami.

Endometrióza

– odvozeno od latinského endometrium – výstelka dutiny děložní. Částečky děložní sliznice (endometria) se objevují mimo děložní dutinu, kde v normálním případě nemají co dělat.
Objevují se nejen na vaječnících, vejcovodech, močovém měchýři, střevě, ale i vzácněji ve vzdálenějších částech těla jako jsou plíce nebo mozek. Nikdy se nevyskytují v srdci a ve slezině.
Tyto částečky děložní sliznice však reagují na hormonální změny během menstruačního cyklu stejně, jakoby byly v děložní dutině. Při každé menstruaci tak krvácejí. Části endometria jsou velmi malé, a tak nedochází k velkému krvácení. Problémy však postupně narůstají, protože se okolo ložisek vytvářejí cysty a jizvy, které mohou vést až ke srůstům.
Onemocnění se projevuje nejčastěji bolestivou pánevní bolestí, bolestivou menstruací, dlouhodobými bolestmi v podbřišku, bolestmi při pohlavním styku a někdy i přítomností krve v moči. Nezřídka je endometrióza i příčinou neplodnosti ženy. Endometrióza je totiž nejčastější gynekologickou nemocí v reprodukčním věku ženy.

Hepatitida

– nebo také žloutenka, je obecně zánět jater, který bývá nejčastěji způsoben virovými původci. Může být infekční nebo neinfekční povahy, akutní či chronický. Virová hepatitida A neboli žloutenka typu A bývá označována také jako nemoc špinavých rukou.

Virová hepatitida

– též infekční hepatitida, lidově známá jako infekční žloutenka, je onemocnění člověka způsobující zánět jater. Původcem nemoci jsou viry z různých čeledí. Někdy je chybně označována jako žloutenka, což je ovšem jen symptom, který hepatitidu může a nemusí doprovázet a zároveň může doprovázet řadu jiných onemocnění, zejména jater, žlučníku a slinivky břišní.

Homeostáza

– z řec. homoios, stejný, a stasis, trvání, stání, znamená samočinné udržování hodnoty nějaké veličiny na přibližně stejné hodnotě. U živých organismů je to schopnost udržovat stabilní vnitřní prostředí, které je nezbytnou podmínkou jejich fungování a existence, i když se vnější podmínky mění. Homeostáza je udržování stálosti vnitřního prostředí organismu (např. stálá teplota, pH- acidobazická rovnováha, koncentrace iontů apod.). Je nezbytná pro normální činnost organismu.

Chlamydie

– jsou chorobou bakteriálního původu, která se přenáší pohlavním stykem (vaginálním, orálním i análním), nebo infekcí podobně jako chřipka, či během porodu z matky na dítě. Původcem onemocnění je bakterie Chlamydia trachomatis. Až 90% infikovaných žen a na polovinu nakažených mužů o své nákaze nemusí vědět kvůli absenci nebo mírnému projevu symptomů. Neléčené chlamydie mohou být zdraví nebezpečné. Je prokázáno, že chlamydie způsobují neplodnost u žen.
Při neléčené infekci se mikroorganismy chlamydií mohou šířit do nervových tkání, do mozku nebo do svalů a kloubů. Napadají také imunitní systém, což způsobuje chronický únavový syndrom.

Zákeřnost choroby spočívá především v jejím latentním stádiu, nakažený na sobě několik let nemusí pozorovat žádné příznaky. Sekundárně rozvinutá fáze infekce se projevuje stejnými symptomy jako běžná léčitelná bakteriální napadení pohlavních orgánů (kandidózy, kapavka, trichomoniáza) či virové nákazy (chřipka, zápal plic, borelióza).
Inkubační doba je 1 – 3 týdny. Plicní forma chlamydií je původcem akutního respiračního onemocnění projevujícího se dusivým kašlem, bolestí v krku, chrapotem a horečkou, která může vést až k závažným onemocněním plic. Příznaky se podobají intenzivnější chřipce.

U pohlavní nemoci se inkubační doba pohybuje v rozmezí 1 – 3 týdnů. Chlamydie nepostihují v ženském těle samotné buňky dělohy, ale mohou se usadit v močové trubici nebo konečníku. Infekce se šíří dále, vyvolává záněty čípku a v závěru může způsobit závažné poškození celého pohlavního ústrojí. Narušená sliznice je příčinou slepení vejcovodů a následného vzniku rizika mimoděložního otěhotnění nebo rozpadu vaječníků a dělohy, který vede k neplodnosti.

U mužů bývá nejčastěji poškozená močová trubice, nadvarlata, rektum a konečník. Chlamydie u mužů vyvolávají uretritidy. Inkubační doba je v těchto případech 10 – 20 dní, po nichž se objevuje pálení v močové trubici a hnisavý, občas nažloutlý výtok různé síly a intenzity (od jedné kapky, přes zvlhnutí až po silný výtok). Klinický obraz se podobá lehčímu průběhu kapavky.
Třetí forma pohlavní nemoci, nejméně častá, napadá oči, kde se infekce rozvíjí jako zánět spojivek, který v případě neléčení může vést až k oslepnutí.

Indikace

– v medicíně platný důvod pro použití určitého testu, medikace, výkonu atd.

Inhibovat

– potlačovat

Interferon neboli Interferon alfa 2, tzv. lidský

– jde o protein imunity, který působí v protivirové obraně organismu. Interferon preventivně zamezuje rozmnožení virů a označuje infikované buňky v organismu. Interferony se navazují na membrány okolních buněk a zvyšují jejich rezistenci neboli odolnost vůči virové infekci. Svým působením na buňky v nich vyvolávají antivirový stav. Byly objeveny roku 1957 jako biomolekuly se silnou antivirovou aktivitou.
Interferon alfa-2 lidský, který je vytvářen bakteriemi Bacillus subtilis, se dostává do krevního oběhu skrze stěny trávicího traktu a brání virům, aby infikovaly buňky.

Interferon mění vlastnosti buněčné membrány, zabraňuje přilnutí (adhezi) viru a jeho proniknutí dovnitř buňky.
Interferon aktivuje syntézu řady specifických fermentů, narušuje syntézu virové RNK (RNA) a virových bílkovin v buňce. Mění cytoskelet membrány buňky a zabraňuje proliferaci (bujení, vytváření novotvarů) rakovinových buněk. Působí na syntézu některých onko-genů a inhibuje (zpomaluje či zastavuje) nádorový růst.

Kolitida

– slovo „kolitida“ je odvozeno od latinského „colitis“, kde se tímto pojmem označuje zánět tlustého střeva (latinský název tlustého střeva = „colon“).

Kontraindikace

– je opakem indikace, jde o situaci, kdy se určitý výkon, medikace apod. nesmí použít.

Lytický

– znamená v lékařské terminologii pozvolný, jde například o pozvolný pokles horečky, na rozdíl od náhlého – kritického

Nefrolitiáza

– nebo také urolitiáza je stav, při kterém se ve vylučovacím systému – typicky v ledvinové pánvičce a v močovodech tvoří močové kameny, které můžou být příčinou neprůchodnosti při vylučování moči.

Patogenní

– choroboplodný, vyvolávající chorobu

Profylaxe

– ve zdravotnictví jde o soubor činností a opatření, které znamenají ochranu před určitou nemocí. Může se také jednat o soubor činností spojených s předcházením (prevencí) vzniku nových onemocnění.

Ulcerózní kolitida

– nebo idiopatická proktokolitida je chronické onemocnění střevní sliznice. Je to onemocnění, které začíná obvykle postižením konečníku a omezuje se na tlusté střevo, zřídkakdy může být zánětem poškozena i konečná část tenkého střeva. Pojem ulcerózní lze přeložit jako vředovitý. Název se tak snaží vystihnout ve zkratce průběh nemoci, dal by se přeložit jako vředovitý zánět tlustého střeva. Tento popis je však poněkud zavádějící, protože skutečné vředy jsou ve střevu přítomny pouze u některých forem onemocnění.
Ulcerózní kolitida poškozuje sliznici a působí zánětlivé změny a vředy na jejím povrchu. Onemocnění probíhá chronicky, často se střídají klidná bezpříznaková období s fázemi aktivace nemoci.

Žlázy s vnitřní sekrecí

– nebo endokrinní systém (endokrinní = s vnitřním vyměšováním, sekrece = vylučování), je kontrolní systém endokrinních žláz, které vylučují chemické posly zvané hormony, které cirkulují v těle v krevním oběhu a ovlivňují vzdálené orgány. To nezahrnuje exokrinní žlázy (exokrinní = s vnější sekrecí) jako např. slinné žlázy, potní žlázy a žlázy v gastrointestinalním traktu (gastrointestinální = týkající se žaludku a střeva).
Nemoci endokrinního systému jsou běžné, např. diabetes mellitus (cukrovka), nemoci štítné žlázy atd.